Moje historie s bižuterií

První článek věnuji mému obrovskému koníčku - sbírání bižuterie. Šperky různého druhu mám ráda už asi 12 let (hrozně ten čas letí) a už na základní škole jsem ráda okukovala stojany v obchodech.

První kousky ve sbírce

Tehdy byly v módě různobarevné plastové náušnice a kruhy z kovu. Pamatuji si, že mezi první kousky ve sbírce patřily fialové větší kruhy a plastové jablíčkově zelené visací náušnice. Móda výrazných šperků ještě nebyla tak pokročilá jak je tomu v dnešní době, vzpomínám si, že se za mnou lidé otáčeli, co že to mám v uších :-) Ráda jsem chodila do jednoho krámku s bižuterií Zyta, kde jsem si koupila krásné kamínkové modré náušnice asi za 150 Kč. To byly doposud ty nejdražší náušnice, které jsem si koupila. Milovala jsem také různé lidovky a obchody, kde se dala koupit bižuterie za hubičku. Náušnice jsem kupovala skoro každý týden, vždy jsem si musela něčím hezkým udělat radost.

Jak se mění vkus...

Ve sbírce jsem měla hlavně náušnice a nějaké řetízky na krk. Nikdy jsem nebyla na prstýnky ani náramky, nevím, ale přítomnost kroužků na prstech mi vadí a jelikož mám dost úzké zápěstí, není mi příjemné ani nošení náramků. K náušnicím jsem často ladila oblečení ve stejné barvě (náušnice v určité barvě + tričko v té stejné). Často jsem nosila dost výrazně ozdobené uši, až se s odstupem času divím, protože se můj vkus od té doby dost změnil. Dnes sahám spíš po menších náušnicích, tzv. pecičkám, které mi nepřekážejí ve vlasech.

Kolik kousků máš...

Jako správná sběratelka jsem čas od času dělala "revizi" a spočítala své kousky bižuterie. Dnes se pohybuje asi kolem 400 párů náušnic a asi 50 náhrdelníků, přičemž většinu kousků jsem nechala doma sestře a poslední dva roky si střádám svou soukromou sbírku v Praze.

Stojánek s bižu, kterou momentálně soukromě sbírám :-)

Tvořím, tvoříš, tvoříme

Jelikož jsem docela tvořivý člověk a stále něco vymýšlím, chtěla jsem si vždycky zkusit vytvořit vlastní šperky. Na střední škole jsem si koupila korálky a navlékala na vlasec, takhle vznikl můj první korálkový náhrdelník v tyrkysové barvě, který jsem ráda v létě nosívala. Poté však moje nadšení nějak utichlo a zmizelo jako pára nad hrncem.Asi je to tím, že se mi zdálo tvoření šperků dost finančně náročné a neměla jsem v té době potřebu něco takového dělat. 

Tuto radost jsem si dopřála až když jsem se osamostatnila a asi před rokem jsem se do toho pustila znovu. Koukla jsem na internet, sjela všechny možné stránky s informace mi o tom, co mi do začátku bude stačit. A koupila jsem si své první náčiní na tvorbu šperků - ketlovací kleště. Celkově jsem do toho investovala asi 1000 Kč, koupila všemožné korálky v obchodě i na internetu a začala vytvářet své vlastní doplňky. Zažila jsem docela perné chvilky s prvním ketlováním, odřenými prsty od drátků, avšak celá nadšená ze svých vlastních výrobků. Ty jsem poté podarovala známým a hlavně sestře, které jsem tak mohla udělat radost.

Bižu mánie

Šperky a doplňky mám tak ráda, že jich nemám nikdy dost. Poslední dobou jsem přesedlala od nákupu náušnic k náhrdelníkům. I já jsem podlehla módě tzv. statement necklaces, které jsou hodně prodávané na Ebayi. Právě kvůli nim jsem si založila svůj účet na Ebay a začala nakupovat jeden náhrdelník za druhým.

Líbí se mi pestrost dnešní nabídky bižuterie, vždy mě překvapí tvary a zpracováním. Je tolik druhů, barev, kovů.. Vybere si prostě každý. A i když je sbírání bižuterie celkem drahý koníček (raději ani nepočítám celkovou částku), doufám, že mi ještě dlouho vydrží. 

A co vy a bižuterie, sbíráte ji? Jaké kousky máte nejraději?